Důvodem této regrese byly pocity osamocení ve vztazích. Moje vztahy bohužel takové byly. Partneři byli často velmi vytížení a tak jsem se chtěla od tohoto pocitu osvobodit. Chtěla jsem pochopit, proč takové vztahy musím prožívat. Nebylo to jen jednou, prožívala jsem toto už od dětství. Tatínek stále pracoval, maminka neměla čas, jeden partner, druhý partner…
Pomalu se odevzdávám regresní terapeutce…padám do alfa stavu
Za dveřmi se měním v malou holčičku, jako by se čas vracel zpět. Najednou se místnost začíná měnit. Tvaruje se a formuje do jiné doby. Na zdi se začínají rýsovat starodávné obrazy. Velké zlaté rámy a v nich malby. Jsem na hradě. I moje postava se začíná měnit. Jsem už zase dospělá. Mám černé šaty a černou špičatou dvojitou čepici. Hrad je moc krásný. Vidím se jak se tam procházím a často chodím koukat k oknu.
Vyhlížím svého muže, který se má opět vrátit z nějaké bitvy. Přijíždí na koni a vítám ho s velkou radostí. Kdykoliv jsme spolu, velmi si to užíváme. Jezdíme po lesích a v přírodě na koni. Máme spolu moc krásný vztah. Čistý a upřímný. Těšíme se ze společného času. Můj muž je čestný a vím, že mne opravdu miluje.
Jednoho dne přijíždí zraněn. Krvácí pod brněním. Ještě stihne dojet domů na nádvoří, sleze z koně a lehá na zem. Přibíhám k němu, klekám na zem a pláču. Vím, že už se nedá nic dělat. Je pozdě. Umírá. Klečím u něho několik hodin s hlavou položenou na jeho hrudi. Nedokáži přijmout fakt, že zemřel. Že mne opustil. Že už ho nikdy neuvidím.
Tento minulý život jsem si prošla ještě několikrát, abych zpracovala bolestivé emoce a získala nadhled. Odnesla jsem si ponaučení, že nikdo a nic nám nepatří. Že nemůžeme nikoho vlastnit a jsme tu opravdu jen na návštěvě.
Musela jsem zde přestřihnout pouto od svého milovaného muže, neboť se mi zde v tomto životě situace opuštění a osamocení opakují. I přes to, že na sobě tolik pracuji a spousty věcí jsem si odblokovala sama, jsem zjistila, že regrese je jakási duchovní forma finále, kdy předchozí snahy o duchovní posun jsou zúročeny maximální možnou rychlostí a úspěšně dokončeny.
I když se naučíte žít sami třeba i vedle druhých a smíříte se s životem jaký je, přijmáte ho ve všech podobách a naučíte se radovat, pokud cítíte ještě nějaké pocity v hloubi svojí duše, kdy nevíte odkud tyto pocity pocházejí, je tu možnost tyto nepřiznané pocity objevit a zpracovat. Dojde k absolutní úlevě. A to právě v regresi ❤.